Den šestý

Ráno jsem na mailu našel pozvání na festival, který se koná v městečku Fort Atkinson. Rodiče od Jackie nás vyzvedli ve 12:30 před bytem. V městě jsme sedli do klasického žlutého autobusu, který nás vyvezl k pevnosti. Každopádně by bylo rychlejší jít pěšky, protože jsme autobusem ujeli asi 500m a mezitím jsme 4x zastavovali a brali další lidi. Ti, co nastoupili jako poslední, se s námi svezli asi jenom 150m.

Autobus

V pevnosti se nacházelo množství stanů, ať už historických vojenských nebo prodejních jídelních. Dali jsme si domácí ledový čaj, konečně něco, co nebylo sladké. Nějaké místní ochotnické uskupení hrálo dokonce scénku s názvem „Knock, knock…who’s there” s tématikou počátku 19.st. Celým areálem nás provázela Mrs. Jirak.

Místní ochotníci...

Po skončení programu jsme se odebrali na parkoviště pod pevností. Během čekání na Jackie jsme viděli první americký nákladní vlak. Vlak projížděl asi 5 minut, ale podle Mrs. Jirak to byl krátký vlak.

Jackie dorazila po chvíli společně s Keithem. Všichni jsme nastoupili do auta a po několika kilometrech dorazili na Farmu rodiny Jirak. Venku nás přivítala fenka zlatého retrívra. K Marti se měla hned, ale přede mnou pořád utíkala…ženská no. Byli jsme pozváni dovnitř a ještě ve dveřích dostali plechovku coly…samozřejmě ledově vychlazenou…všechny nápoje jsou tady buď vychlazené nebo s ledem. Po chvíli nás Jackie s Keithem vzali na prohlídku farmy. Farma je to velká, s velkým množstvím techniky. Co jsem tak pochopil, tak ročně produkují 3 tisíce prasat. A ty svině jsou fakt velké a zasviněné od hlavy až k patě.

Farma

Dílna

Zasviněné svině...aj klobásky budú

Po prohlídce farmy následovala večeře…grilované klobásky bez chleba…jen se zelím a další zeleninou. 

Večeře na farmě

V troubě se pekl jablkový koláč a nenucenou konverzací jsme si krátili čekání na jeho dopečení. Ještě horký jsme ho dostali na talíři společně s kopečkem zmrzliny (aneb kila přibývají)…zatím nejchutnější věc, co jsme tady měli. 

Koláč

Po koláči jsme obdrželi další porci vajec…doslova tucet. Sedli jsme do auta a vydali se zpět do Decorahu. Po zaparkování jsme oba Američany pozvali na slivovičku…nakonec padl litr. Během popíjení jsme absolvovali lekci angličtiny. Američani absolvovali lekci češtiny…lekci jsme zakončili výukou výslovnosti slova „řeřicha“. Celý večer se postupně ztratil v alkoholovém opojení, které na další den nevěstilo nic dobrého.

Ajeje...