Den třetí

Den třetí:

Vzbudil jsem se kolem třetí ráno a do rána se mi moc spát nechtělo. Usnul jsem opět kolem osmé ráno. Do jedenácté jsme neúspěšně čekali na to, jestli se neobjeví Jackie. Poté jsme se vydali směr Luther College, kde jsme došli kolem poledne. 

Po cestě jsme se zastavili na místím stadionu, kde středoškoláci cvičili na nějakou přehlídku. Vypadalo to úplně stejně jako v amerických filmech při fotbalových univerzitních utkáních. Je zajímavé, jak jsou všude upravené trávníky. Dokonce i kolem chodníků jsou přesně zarovnány a tak je kraj chodníku krásně vidět a není zarostlý. V areálu univerzity je spousta parků, lépe řečeno je to jeden velký park. Sedli jsme si na lavičku a pozorovali procházející studenty. Všichni něco pojídali k obědu, jenom mi Marťa nedovolila nic koupit a tak jsem hladověl a žíznil. Po chvíli jsme si řekli, že bychom mohli vyzkoušet, jak se bude sedět na trávě a zamířili jsme doprostřed zelené plochy. 

Já, jakožto odpůrce zbytečného horka, jsem se opřel o strom a Marťa se usadila asi o 10 metrů dál a vystavovala se slunci. Jen pro doplnění informací bych chtěl zmínit, že je tady prozatím celý den docela teplo. 

Po cestě zpátky jsme se stavili u benzinky pro vodu a pizzu, kde jsem zjistil, že z mých přivezených karet pravděpodobně příliš dobře nefunguje Mastercard od FIO banky. Kreditka z KB funguje spolehlivě. Po návratu domů jsme poprvé zkusili použít kávovar a uvařili slušné kafe, i když na můj vkus příliš ochucené vanilkou nebo něčím podobným. V šest večer jsme se začali nudit do té míry, že jsme obuli běhací boty a zamířili směr cyklostezka. Zde jsme uběhli asi 2,5 km a málem umřeli. Snad se to časem zlepší. Obešli jsme celé město a oklikou se vrátili na byt. Na sporák jsme dali párky, které jsme našli v mrazáku, a ve srovnání s našimi obyčejnými párky byly fakt dobré. Potom už jsme si pouštěli jen nějaké seriály, filmy, psali deník a přemýšleli, co budeme dělat zítra. Vypadá to, že se dáme na běhání, cvičení a možná si půjčíme kola…uvidíme. Každopádně nechození do práce není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo:). Jo a taky jsem si konečně loknul onoho neprocleného moku ze švestek...

...sklenice byla větší, než se na první pohled zdálo.