Budíme se/vstáváme kolem sedmé. Snídám sardinky s vánočkou, Marťa nesnídá níc. Nikdy nic nesnídá, maximálně ode mě ochutnává. Jedeme směrem k Dead Horse Point State Park. Musíme zaplatit 10 babek, protože se jedná o státní a ne národní park a náš roční pass tady neplatí. Platíme, jedeme, rozhlížíme se. Mrtvého koně, který by měl být znázorněn v kaňonu všemi těmi skalními útvary však nenacházíme. Kůň to vem, jedeme dál.
Vyjíždíme ze státního parku, odbočujeme doleva a po několika minutách přijíždíme do Canyonlands NP. Mezi prvními se jdeme podívat na oblouk Mesa Arch a poté pokračujeme přes celý park ke Grand View Overlook.
 |
| Mesa Arch |
Po cestě občas zastavujeme na view pointech, kocháme se a fotíme. Naštěstí je dopoledne a Japonci ještě nenastoupili, takže tady není ani moc lidí. Vidíme kaňony řek Colorady a Green. Zajímavostí je, že ve strmých skalách je z devatenáctého století vybudovaná cesta, po které jezdily dostavníky a spojovala města na opačných stranách národního parku. Dneska se tam prohánějí jeepy a buginy. Po projetí celého parku jsme se dali na cestu zpět. Začalo se mi chtít spát, tak si volant vzala Marťa a probudil jsem se až u vjezdu do Arches NP.
 |
| Buggy, buggy... |
 |
| Heeej, rup... |
Tady jsme po klikaté strmé cestě vystoupali k několika view pointům a pokračovali k Balanced Rock (není možné, že ten šutr do zimy nespadne).
Odbočili jsme odpočkou „Windows“ (microsoft je všude) a po pár kilometrech jsme se zastavili na parkovišti před South Window, North Window a Double Arch.
 |
| Double Arch |
Marťa se mnou obešla první dvě jmenované, ale k Double Arch jsem šel už sám...ženské. Protože začala Marťa usínat, převzal jsem opratě a pokračoval k Sand Dune Arch. Marťa spala v autě a já chodil po okolí. Ještě třeba podotknout, že Marťu na parkovišti málem sezobl havran. U Sand Dune Arch bylo hodně oranžového písku, takže jsem si několikrát nabral. Po této zastávce jsem to odřídil ještě na konec celého okruhu k Devils Garden Trailhead. Tady jsem se zašel podívat na Pine Tree Arch a Tunnel Arch. Když jsem se vrátil k autu, Marťa zrovna vstávala. Tak jsem vzal opět volant do svých rukou a pomalu jsme odjížděli. Dojeli jsme do města Green River, kde jsme se po opětovném hodinovém martyriu ubytovali v kempu za 23$. Naštěstí tady měli sprchy, hajzlíky a hlavně internet. Především poslední dvě Marťa kvitovala nefingovaným úsměvem. Já napsal něco blogu a šli jsme spát. Venku opět teplo, ale ráno kolem nuly.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.