Den dvanáctý (4. 10. 2014)

Pro doplnění nočního příběhu musím napsat ještě tolik. Ačkoliv bylo venku kolem nuly, v pokoji byl elektrický ohřívač. Ten by ale stačil asi tak na prohřátí brambor ve špajzu a kromě toho člověku není příjemné dýchat suchý teplý vzduch, který ta potvora vyfukuje, takže jsme ho na noc vypnuli a čakali co bude. Nebylo nic, kromě zimy. Marťa dostala tímto dnem rýmu, která ji odrovnala na další týden, pokud to totiž nevíte, tak je Marťa s rýmou na prvním místě před všemi chlapy. Nejdříve jsou postiženy nos a vzápětí oči. Tento průběh je dobře dokumentován a opakuje se minimálně dvakrát až třikrát do roka. No asi dost hlenových záležitostí.

Motel ve West Yellowstonu

Po rozmrznutí jsme si skočili na snídani. U recepce jsem si všiml staré telefonní ústředny, která tam očividně působí jako dekorace. Na snídani jsme si dali lívance se sirupem, vajíčka, jogurt, müsli, džus, čaj a kafe. Sbalili jsme se a vyjeli zpět k Old Faithful. Po asi půlhodinovém čekání na vjezd do parku a půl hodině jízdy jsme dorazili na místo, kde jsme v noci marně hledali azyl. Všechno vypadalo úplně jinak. Modrá obloha, všude smrad a kouř. Kolem gejzíru Old Faithfull už se shromažďovali Japonci i jiní lidé s fotoaparáty. Protože mám na podobné události čuch a Marti byla zima, tak jsme se vydali na procházku po okolních gejzírech s tím, že Old Faithfull stihneme později a taky že jo. Obešli jsme skoro všechno a vraceli se k Old Faithfull. Bylo tam plno lidí jako v kině a všichni se dočkali tak jako miliony lidí před nimi.

Marťa u jakésik díry

Old Faithfull

Poté jsme se již začali ubírat jižním směrem do Grand Teton NP. Díky zavřené cestě jsme celý park znovu objeli a po asi třech hodinách jsme dorazili na hranici dalšího parku. Grand Teton nás překvapil tím, že je tam v tuto dobu podstatně méně lidí než v Yellowstonu. Hned na začátku vyfotila Marťa nějaké kozy u cesty. 

Protože jsme nemohli nikde najít kemp, z důvodu jejich sezónního uzavření, museli jsme se rychle vydat dál na jih směrem k městu Jackson. Díky tomu jsme fotili z auta a kochali se...rychle se kochali. V Jacksonu jsme vzali první motel, který Marti našla GPS, ubytovali se, zabouchli si klíče, šli pro další, otevřeli, vyvětrali a šli na nákup. Našli jsme supermarket v zajímavém stylu. Spousta čerstvých výrobků a krásný interiér...žádný Kaufland. Protože jsme si v motelu objednali zase nějaký lepší pokoj...resp. nám ho vecpali, využili jsme topinkovač a udělali si navečer pár topinek z vánočkového chleba...konečně to začalo chutnat normálně. Po jídle jsem napsal něco blogu a šlo se spát.