Noc jsme prospali až do devíti hodin. Protože byla neděle a všichni doma byli doma, hodili jsme pár minut na skypu a začali se připravovat na přejezd k městu Salt Lake City. Cesta byla dlouhá přes 500km. Vzali jsme to kolem jezera Bear Lake, podle Marti „Beer Lake“, což je mi osobně milejší, potom do města Park City, které bylo olympijskou vesnicí během OH v Salt Lake City. Po cestě jsme dokonce na silnici potkali krávy a pár kovbojů.
|
Kjávy na cestě |
|
Bear Lake |
|
Park City |
Poté jsme přejeli po dálnici přes Salt Lake City k jezeru Salt Lake, pomalu se začalo smrákat, ale i tak se po prostoru jezera pohybovalo docela dost lidí. Zajímavé bylo, že suchá místa byla pokryta velkým množstvím zdechlých fóglů, ale nějak jsme nepátrali po tom, proč tomu tak je. Důvod jejich smrti nás zajímal ještě méně po nalezení patrony z brokovnice.
|
Salt Lake |
|
Fógl naložený v soli |
Nakonec jsme se vrátili do Salt Lake City, koupili nějaké jídlo a po dálnici si to hnali dál na město Provo a dál směrem k NP Canyonlands a Arches. Průjezd dálnicí v Salt Lake byl doslova adrenalinovým zážitkem. Už tak nerad jezdím v noci a když se k tomu přidá nedělní odpolední špička a tři až osm proudů v každém směru, hnědily se mi zlehka montérky. Mno naštěstí jsme se štěstím dojeli na první Rest Areu, nasoukali se do auta a šli spát. Venku bylo celkem teplo, i když do rána se opět ochladilo k nule.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.